Jak vybírat a měřit

Je to velmi složitá a důležitá záležitost. Bohužel stále podceňovaná. Od prvního dne to naše malé štěstí milujeme a snažíme se pro něj dělat maximum. Zdravá strava, kosmetika, oblečení…

Pak přijde ale chvíle, kdy se naše děťátko začne pomalu stavět na nožky a před námi je klíčový okamžik. Budeme-li s láskou pečovat o dětské nožky od prvních krůčků, zabráníme mnoha problémům v dospělosti. Je to například nesprávné držení těla, deformity nohou, bolesti zad, ale i bolesti hlavy a migrény.

Uvědomme si, že nás nohy nosí celý život. Pro první krůčky bohatě stačí ponožky (lépe s protiskluzem, i u ponožek pozor na správnou velikost), kožené capáčky nebo ideálně bosá nožka. Pokud je prcek ještě v kočárku nedáváme botičky vůbec. Můj syn v capáčkách zdolával hřiště i prolejzačky. Pokud začínajícímu chodci dáte nesprávně zvolenou a těžkou botičku, bude se cítit asi tak, jako když si na nohy dáte přeskáče. Jak se Vám bude chodit?...Asi nic moc :(

Pokud už začíná chodit, nechte ho to trénovat a nikdy ho nevoďte pasivně za ručičky. Je to často nešvar babiček a dědečků (výjimečně a na pár minut jim to dopřát můžete :). O chodítku ani nemluvím! Prosím, nikdy. Chápu, je to radost, už nám chodí!!! Nechodí, bude chodit tehdy, když to dokáže sám. Bude se nejprve plazit, lézt, sedne si, stoupne si, bude se opírat o nábytek a pak to zkusí. Všechny tyto procesy mají velký význam pro zdraví motorický vývoj dítěte. Dle statistik se 99% dětí rodí se zdravou nohou.

Velký mýtus je, že dítě musí mít pevný opatek, podporu klenby atd. Do 3-4 let věku dítěte není vhodné označit jeho nohu jako plochou. V tomto věku se posiluje svalstvo, které má vliv na budoucí vlastnosti nožky. Pokud po tomto období není postavení nohou ideální, je prvním krokem cvičení. Ortopedické vložky jsou jen pasivní podporou a problém neřeší.

Nožky potřebuji vjemy a podněty. Je to príma bosky v trávě, na písku nebo na kamínkách. Všimněte si, jak krásně nožka pracuje. Dnes už je velký výběr senzorických koberců a podložek, které nám zatraktivní monotónní povrchy doma. Navíc si je za pár korun můžete vyrobit sami.

Pokud vybíráme první botičky je potřeba správně změřit DÉLKU a ŠÍŘKU. Dále bychom měli zhodnotit kotník (uzký, široký) a výšku nártu (nízký, normální, vysoký).

DÉLKA - ideální nadměrek boty je 8-12 mm (5-6 mm je pro pohyb prstů, dalších 6 je jako rezerva, abychom nemuseli boty kupovat každý měsíc). U začínajících chodců je lepší menší nadměrek.

ŠÍŘKA - je hodně diskutovaná, já říkám 4 mm.

Všimli jste si, jak je podceňovaná šířka obuvi? Za mě nikdo neřešil skoro ani délku, natož šířku. Pro boty se šlo klidně do bazaru, vhodná velikost se překontrolovala zaražením prstu za patu nebo větičkou „zahýbej prsty“. Takhle opravdu ne. Prst za patu vyvolá u malých dětí pokrčení prstíků vpředu. Malé děti Vám nedokáží říct, jestli je bota tlačí, situaci vyřeší právě pokrčením. Metoda stoupnutí si na vnitřní vložku nám také nic neřekne. Velikost vložky může být jiná než je reálný prostor v botě. Tenká vložka se dostane až do špičky, ale prstík ne.

Všimněte si, jak jsou boty úzké především ve špičce. Obvykle je nejdelším prstem palec, to ho máme uříznout? Kdo tento tvar špičky vymyslel, nemyslel. Během chůze se noha krásně rozvine, ale jak se má rozvinout, když nemá kam.

FREKVENCE MĚŘENÍ

U velmi malých dětí 1x za měsíc, školkové 1x za 2 měsíce, u starších je to na zkušenosti a uvážení cca 1x za 4 měsíce.

Měřte raději v odpoledních nebo večerních hodinách.

JDEME NA TO

Budete potřebovat čas, klid, dobrou náladu a trpělivost. Pokud to nejde, odložte to na lepší podmínky :)

Každá metoda má své zastánce i odpůrce. Doporučuji udělat alespoň 2 typy měření a výsledky porovnat. U nás se měří měřidlem Plus12 a obkreslením.

Měřidlem měřím v ponožce, obkreslení naboso, abych lépe viděla :)

Měříme vždy obě nohy. Může se stát, že má jedna nožka navíc i 0,5cm. Pak se řídíme tou delší, případně zvolíme rozumný kompromis.

Měřidlo Plus12 (můžete u nás zakoupit)

Bez něj bych nepřežila! Změříte s ním nožku i botu.

Je skvělé. U malých dětí je to složitější, ale dá se to zvládnout.

Nožku na měřidlo postavíte, pata přitisknutá k zadní části měřidla, zobáček kopíruje palec. Měřidlo Vám ukáže hodnotu s ideálním nadměrkem 12 mm. Takže pokud Vám měřidlo ukáže 160mm, pak nožka měří 148 mm.

Po zasunutí měřidla do boty se ukáže reálná délka boty, zde se žádný nadměrek nepřičítá.

Příklad: měřidlo naměří nožku 160 mm (148 mm noha + 12 mm nadměrek)

Vložíme měřidlo do boty a ukáže nám 160 mm. Pro naše dítko ideální.

Tímto měřidlem zároveň můžete průběžně kontrolovat velikost. Pokud nožka poskočí na 155 mm, pořád v botě máme prostor na pohyb prstů a je to v pořádku. Už bychom měli velikost hlídat a zvažovat nové boty.

Měření obkreslením

Postavíme dítko na papír, nohy na šířku pánve a ořezanou tužkou obkreslíme celé chodidlo. Obkreslovaná noha musí být zatížená. Dávejte pozor na sklon tužky. Měla by být kolmo. Lehce se může stát, že nějaký milimetr přidáte. Pokud skosíme tužku pod nožku moc, ubereme. Můžete si ještě ve čtyřech bodech (před nejdelším prstem, za patu, po stranách v nejširší části) udělat silnější čárky a provést kontrolu pohledem shora, zda daná čárka opravdu kopíruje nožku.

U malých dětí hlídáme natažení prstů, můžeme si pomoci tím, že na ně zatlačíme.

Parapet - když byl syn malý, bylo měření hodně těžké. Měli jsme proto na každém parapetu tužku a když se zadíval z okna udělala jsem jen čárky před nejdelším prstíkem (palec), za patičkou a po stranách v nejširší části chodidla. Papír obvykle chyběl :) Naštěstí máme parapety bílé, takže byly hezky vidět čárky a pak už jen stačilo změřit a vygumovat :)

Měříme vždy spojením těchto bodů:

- vrchol nejdelšího prstu a vrchol paty

- levý a pravý bod v nejširší části chodidla

Opření paty o zeď

Na zem k rovné zdi dáme papír, můžeme přilepit izolepou, aby se nepohnul. Dítko postavíme na papír tak, že má patu opřenou o zeď a nohu zatíženou. Měli bychom si naznačit umístění paty. Pak uděláme čárku před nejdelším prstem a po stranách v nejširší části chodidla. Změříme.

Šupléra – posuvné měřidlo

Ideální na změření šířky chodidla v nejširší části. Jen to trochu lechtá :) Pozor netlačit na kůži.

Otisk nikdy!!

Otisk chodidla je hezká zábava a vzpomínka, ale nikdy ne na měření. Otisknou se jen zatížené plochy, nikoli celé chodidlo.

Přihlášení k vašemu účtu